17. ale nemají v sobě kořen a jsou nestálí. Když potom kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají.
18. Další jsou ti, kterým se seje do trní: To jsou ti, kteří slyší Slovo,
19. ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.
20. A pak jsou ti, u kterých se seje na dobré půdě: Slyší Slovo, přijímají je a přinášejí úrodu – jeden třicetinásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný stonásobnou.“
21. Dále jim řekl: „Přináší se snad lampa, aby ji postavili pod vědro nebo pod postel? Nemá se postavit na svícen?
22. Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno, ani nic tak utajeného, aby to nevyšlo najevo.
23. Má-li kdo uši k slyšení, slyš!“
24. Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co posloucháte. Jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno a ještě vám bude přidáno.
25. Tomu, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“
26. Potom řekl: „Boží království působí, jako když člověk hodí zrno na zem.
27. Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani neví jak.
28. Země totiž plodí úrodu sama od sebe – nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu.
29. A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žeň.“
30. Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme?
31. Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi.