16. Ustanovil jich dvanáct: Šimona (kterému dal jméno Petr),
17. Jakuba Zebedeova, jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, „Synové hromu“),
18. Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Horlivce
19. a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil.
20. Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst.
21. Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul.
22. Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů.
23. Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vymítat satana?
24. Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát.
25. Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát.
26. Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec.
27. Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.
28. Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali.
29. Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem.“
30. (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.)
31. Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají.