34. Na západě se hranice obrací k Aznot-taboru a pokračuje odtud na Chukok; na jihu se dotýká Zabulonu, na západě Ašera, na východě pak Jordánu.
35. Patří sem také opevněná města: Cidim, Cer, Chamát, Rakat, Kineret,
36. Adama, Ráma, Chacor,
37. Kedeš, Edrei, En-chacor,
38. Jiron, Migdal-el, Chorem, Bet-anat a Bet-šemeš – celkem devatenáct měst s osadami.
39. To je dědictví pokolení Neftalímových synů pro jejich rody – tato města a jejich osady.
40. Sedmý los připadl na pokolení Dan pro jejich rody.
41. Do hranic jejich dědictví patří: Corea, Eštaol, Ir-šemeš,
42. Šaalabin, Ajalon, Jitla,
43. Elon, Timna, Ekron,
44. Elteke, Gibeton, Baalat,
45. Jehud, Bene-berak, Gat-rimon,
46. Me-jarkon a Rakon s územím naproti Jafě.
47. Synové Danovi ale o své území přišli. Proto vytáhli a zaútočili na Lešem. Když se města zmocnili, vybili je ostřím meče, obsadili je a usadili se v něm. Na počest svého praotce Dana pak Lešem přejmenovali na Dan.
48. To je dědictví pokolení Dan pro jejich rody – tato města a jejich osady.
49. Když synové Izraele skončili s rozdělováním země podle jednotlivých území, dali mezi sebou dědictví také Jozuovi, synu Nunovu.
50. Podle Hospodinova příkazu mu dali město, které si přál – Timnat-serach v Efraimských horách. To město vystavěl a usadil se v něm.
51. Toto jsou dědictví, která kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův, s náčelníky otcovských pokolení přidělovali losem synům Izraele v Šílu před Hospodinem u vchodu do Stanu setkávání. Tím skončilo rozdělování země.