7. „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se zvíří voda,“ odpověděl mu nemocný. „Když tam zamířím, někdo mě předstihne.“
8. „Vstaň, vezmi si lehátko a choď!“ řekl mu Ježíš.
9. A ten člověk byl ihned uzdraven, vzal své lehátko a začal chodit. Ten den však byla sobota.
10. Židovští představení tedy uzdraveného napomínali: „Je sobota, nesmíš nosit lehátko!“
11. On jim však odpověděl: „Ten, kdo mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi si lehátko a choď.‘“
12. „Kdo ti mohl říci: ‚Vezmi si lehátko a choď‘?!“ ptali se ho.
13. To ovšem ten uzdravený nevěděl; Ježíš se totiž vmísil do okolního davu.
14. Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Pohleď, jsi uzdraven. Už nehřeš, ať se ti nepřihodí něco horšího.“
15. Ten člověk pak odešel a oznámil židovským představeným, že ho uzdravil Ježíš.
16. Židovští představení tedy začali Ježíše pronásledovat, protože to udělal v sobotu.
17. Ježíš jim odpověděl: „Můj Otec pracuje i dnes; proto pracuji i já.“
18. A kvůli tomu ho chtěli zabít ještě více, neboť nejenom rušil sobotu, ale ještě nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se dělal rovným Bohu.
19. Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn.
20. Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám dělá; a ukáže mu ještě větší skutky, abyste jen žasli.
21. Neboť jako Otec křísí mrtvé a dává život, tak i Syn dává život těm, kterým chce.
22. Otec nikoho nesoudí, ale svěřil veškerý soud Synu,
23. aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal.
24. Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života.
25. Amen, amen, říkám vám: Přichází chvíle, a už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kteří uslyší, budou žít.
26. Jako má Otec život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě,