29. Ta, jakmile to uslyšela, rychle vstala a šla k němu.
30. (Ježíš ještě nepřišel do vesnice, ale byl na tom místě, kam mu vyšla naproti Marta.)
31. Židé, kteří byli s Marií v domě a utěšovali ji, uviděli, že rychle vstala a šla ven, a tak se k ní přidali. Mysleli si: „Jde plakat k hrobu.“
32. Jakmile Marie přišla na místo, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám se slovy: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by nezemřel.“
33. Ježíš uviděl, jak pláče a jak pláčou Židé, kteří přišli s ní. Hluboce pohnut v duchu a rozrušen
34. se zeptal: „Kam jste ho položili?“ „Pojď se podívat, Pane,“ řekli mu.
35. Ježíš se rozplakal.
36. „Podívejte, jak ho měl rád!“ řekli Židé.
37. Někteří ale namítli: „Když otevřel oči slepého, nemohl se postarat, aby tenhle člověk nezemřel?“
38. V hlubokém rozrušení přišel Ježíš až k hrobu. Byla to jeskyně zavalená kamenem.