9. Před spodními místnostmi tak vedla chodba, do níž se na východě vcházelo z vnějšího nádvoří.
10. Její šířka byla dána zdí, která ji oddělovala od nádvoří. Směrem na jih od vyhrazeného prostranství stála naproti oné mohutné stavbě další budova s místnostmi.
11. Také ona měla vepředu chodbu. Všechno v ní vypadalo stejně jako u budovy na severní straně. Měly stejnou délku i šířku a stejné uspořádání všech vchodů a východů.
12. Ke vchodům do místností jižní budovy tedy vedla chodba podél příslušné zdi a na jejím začátku byl vstup, kterým se do ní na východní straně vcházelo.
13. Tehdy mi řekl: „Severní i jižní místnosti sousedící s vyhrazeným prostranstvím jsou svaté. Kněží, kteří přistupují k Hospodinu, tam jídají svatosvaté věci – moučné oběti, oběti za hřích i oběti odškodnění – a také tam svatosvaté věci ukládají, neboť je to svaté místo.
14. Jakmile kněží vejdou dovnitř, nesmějí ze svatého místa vyjít na vnější nádvoří, dokud tam neodloží roucha, ve kterých sloužili; jsou totiž svatá. Než přijdou k místu určenému pro lid, převléknou se do jiných šatů.“
15. Když dokončil měření uvnitř chrámového okrsku, odvedl mě východní branou ven, aby jej přeměřil kolem dokola.
16. Měřicí tyčí nejdříve změřil východní stranu: celkem 500 loktů mírou tyče.
17. Poté změřil severní stranu: celkem 500 loktů mírou tyče.
18. Poté změřil jižní stranu: 500 loktů mírou tyče.
19. Nakonec se obrátil k západní straně a změřil ji: 500 loktů mírou tyče.