14. Když byli hotovi, přinesli zbylé stříbro před krále a před Jojadu. Ten z něj nechal zhotovit vybavení Hospodinova chrámu: náčiní pro službu i pro oběti, nádobí a další předměty ze zlata a stříbra. Po celý Jojadův život se v Hospodinově chrámu konaly pravidelné oběti.
15. Když Jojada zestárl a naplnil svůj čas, ve věku sto třiceti let zemřel.
16. Pochovali ho ve Městě Davidově mezi králi, protože v Izraeli vykonal tolik dobrého pro Hospodina a jeho dům.
17. Po Jojadově smrti přišli někdejší judští hodnostáři a klaněli se králi. A král jim začal naslouchat.
18. Tehdy opustili dům Hospodina, Boha svých otců, a začali sloužit Ašeřiným kůlům a modlám. Tímto proviněním si Juda i Jeruzalém zasloužil Boží hněv.
19. Hospodin k nim posílal proroky, aby je navrátili k němu. Varovali je, ale oni neposlouchali.
20. Tenkrát sestoupil Boží Duch na Zachariáše, syna kněze Jojady. Postavil se před lid a prohlásil: „Tak praví Bůh: Proč přestupujete Hospodinova přikázání? Neuspějete. Opustili jste Hospodina, a on opustí vás!“
21. Oni se ale proti němu spikli a na králův rozkaz ho na nádvoří Hospodinova chrámu ukamenovali.
22. Král Joaš nepamatoval na oddanost, kterou mu prokazoval Zachariášův otec Jojada, a zavraždil jeho syna. Ten, když umíral, řekl: „Hospodin to vidí a zúčtuje.“
23. Než se rok s rokem sešel, vytáhlo proti Joašovi aramejské vojsko. Vtrhli do Judska i do Jeruzaléma a pobili všechny jejich velitele. Veškerou kořist odeslali damašskému králi.
24. Aramejské vojsko sice přitáhlo v malém počtu, ale Hospodin jim vydal do rukou vojsko mnohem větší, protože Juda opustil Hospodina, Boha svých otců. Když Joaše jaksepatří potrestali,
25. odtáhli pryč a zanechali ho těžce zraněného. Tehdy se jeho dvořané proti němu spikli, protože prolil krev syna kněze Jojady, a zabili ho na lůžku. Když zemřel, pochovali ho ve Městě Davidově, ale ne na královském pohřebišti.
26. Spiklenci proti němu byli Zabad, syn Amonky Šimeat, a Jehozabad, syn Moábky Šimrít.