2. David tehdy řekl Joábovi a velitelům vojska: „Jděte, sečtěte Izrael od Beer-šeby až po Dan. Potom se vraťte a sdělte mi jejich počet.“
3. Joáb ale namítl: „Hospodin kéž rozmnoží svůj lid nastokrát! Můj pane a králi, nejsou to snad všechno tvoji poddaní? Proč to chce můj pán udělat? Proč má být na Izrael uvalena vina?“
4. Proti královskému slovu ale Joáb ani velitelé vojska nic nezmohli, a tak se vydali projít celý Izrael. Když se vrátil do Jeruzaléma,
5. předal Davidovi seznam lidu: Celý Izrael čítal 1 100 000 bojeschopných mužů; Juda čítal 470 000 bojeschopných mužů.
6. Joáb ale mezi ně nezapočítal Leviho a Benjamína, protože se mu králův rozkaz příčil.
7. Ani Bohu se ten rozkaz nelíbil, a tak udeřil na Izrael.
8. „Spáchal jsem veliký hřích!“ volal pak David k Bohu. „Prosím tě ale, odpusť vinu svého služebníka! Zachoval jsem se jako hrozný hlupák.“
9. Hospodin tehdy promluvil k Davidovu vidoucímu Gádovi:
10. „Jdi a promluv k Davidovi: ‚Tak praví Hospodin – Nabízím ti trojí trest. Vyber si jeden a ten ti dám.‘“
11. Gád tedy přišel k Davidovi a řekl mu: „Tak praví Hospodin – ‚Vyber si:
12. tři roky hladu, tři měsíce drancování, kdy tě bude stíhat meč tvých nepřátel, anebo tři dny meče Hospodinova, kdy bude v zemi řádit mor a Hospodinův anděl bude rozsévat zhoubu po celé izraelské zemi.‘ Teď uvaž, jak mám odpovědět Tomu, který mě posílá.“
13. „Je mi tak úzko!“ odpověděl David Gádovi. „Ať raději padneme do rukou Hospodinu – je přece velmi milosrdný. Jen ať nepadnu do rukou lidem.“