10. hle, já uvedu na dům Jeroboámův zlé věci: Vyhladím Jeroboámovi v Izraeli pána i kmána až do posledního pacholka. Jako se od hnoje zametá brána, vymetu jeho dům dočista.
11. Kdo Jeroboámovi zemře ve městě, toho psi sežerou; kdo mu zemře venku na cestě, toho ptáci rozklovou! Tak promluvil Hospodin.‘
12. Teď vstaň a jdi domů. Jakmile vkročíš do města, dítě zemře.
13. Celý Izrael ho bude oplakávat, až ho budou pohřbívat. On bude z Jeroboámova domu jediný, kdo bude pochován v hrobě, neboť je jediný, na kom Hospodin, Bůh Izraele, nalezl něco dobrého.
14. Hospodin nad Izraelem pozvedne krále, který vyhladí dům Jeroboámův, a to ještě dnes. Co dnes, právě teď!
15. Hospodin udeří na Izrael, až se rozkýve jako rákosí ve vodě, vyrve Izrael z této krásné země, kterou dal jejich otcům, a rozptýlí je až za Eufrat, protože si nadělali posvátné kůly, a tak popudili Hospodina.
16. Proto se Hospodin Izraele vzdá – kvůli hříchům, které spáchal Jeroboám a ke kterým svedl Izrael.“
17. Jeroboámova žena tedy vstala a vrátila se do Tirsy. Jakmile vkročila na práh domu, chlapec zemřel.
18. Pohřbili ho a celý Izrael ho oplakával, jak řekl Hospodin skrze svého služebníka, proroka Achiáše.
19. Ostatní Jeroboámovy skutky – jak válčil a kraloval – o tom se píše v Kronice izraelských králů.
20. Jeroboám kraloval dvacet dva let. Potom ulehl ke svým otcům a místo něj začal kralovat jeho syn Nádab.
21. V Judsku kraloval Rechoboám, syn Šalomounův. Stal se králem v jedenačtyřiceti letech a sedmnáct let kraloval v Jeruzalémě, ve městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam zůstávalo jeho jméno. Jeho matka, Amonka, se jmenovala Naama.