30. Proč my sami každým okamžikem podstupujeme nebezpečí?
31. Při chloubě, kterou mám ve vás v Kristu Ježíši, našem Pánu, prohlašuji, že denně čelím smrti.
32. K čemu mi to z lidského pohledu je, že jsem bojoval s těmi šelmami v Efesu? Jestliže mrtví nebudou vzkříšeni, pak: „Jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!“
33. Nepleťte se: „Špatné vztahy kazí mravy.“
34. Opravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu. Někteří totiž Boha vůbec neznají – říkám to k vaší hanbě!
35. Někdo ale řekne: „Jak budou mrtví vzkříšeni? A v jakém přijdou těle?“
36. Blázne! To, co seješ, neožije, dokud to nezemře.
37. A co seješ? Ne to tělo, které vyroste, ale holé zrno – třeba zrno pšenice nebo nějaké jiné.
38. Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39. Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lidské, jiné tělo zvířecí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí.
40. Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
41. Jiná je sláva slunce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i samotné hvězdy se jedna od druhé ve slávě liší.