18. Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.
19. Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?
20. Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.
21. Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,
22. I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,
23. I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,
24. A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká.
25. Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.
26. Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.
27. Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?