11. Byl jsem oslepen jasem toho světla, a tak mě moji společníci museli do Damašku odvést za ruku.
12. Jistý Ananiáš, zbožný stoupenec Zákona s dobrou pověstí u všech místních Židů,
13. přišel za mnou. Postavil se ke mně a řekl: ‚Bratře Saule, prohlédni!‘ Hned v tu chvíli jsem ho uviděl
14. a on řekl: ‚Bůh našich otců tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, spatřil jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst.
15. Přede všemi lidmi mu budeš svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.
16. Na co ještě čekáš? Vstaň, pokřti se, smyj své hříchy a vzývej jeho jméno!‘
17. Potom jsem se vrátil do Jeruzaléma. Při modlitbě jsem v chrámu upadl do vytržení
18. a viděl jsem Pána. Řekl mi: ‚Pospěš si! Rychle opusť Jeruzalém, neboť tvé svědectví o mně tu nepřijmou.‘
19. Namítl jsem: ‚Pane, oni vědí, že jsem v synagogách zatýkal a bičoval ty, kdo věřili v tebe.
20. Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, stál jsem tam, schvaloval to a hlídal pláště těch, kdo ho zabíjeli.‘
21. Na to mi Pán řekl: ‚Jen jdi. Pošlu tě k dalekým národům.‘“
22. Až po to slovo mu naslouchali. Teď ale začali křičet: „Pryč s ním ze světa! Nemá právo žít!“
23. Když takto křičeli, rvali si pláště a házeli do vzduchu prach,
24. velitel ho nechal odvést do pevnosti. Nařídil, ať ho vyslýchají bičováním, aby zjistil, proč na něj tolik křičeli.