13. Petr zatloukl na dveře brány a přišla otevřít služka jménem Rhodé.
14. Když poznala Petrův hlas, samou radostí neotevřela bránu, ale běžela dovnitř se zprávou, že Petr stojí před branou.
15. Říkali jí: „Blázníš?!“ Když ale tvrdila, že je to pravda, řekli: „To musí být jeho anděl.“
16. Petr však nepřestával tlouci. Když konečně otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.
17. Pohybem ruky je utišil a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Potom řekl: „Povězte to Jakubovi a bratrům.“ Vyšel ven a zamířil jinam.
18. Když se rozednilo, mezi vojáky vypukl nemalý rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.
19. Herodes ho marně hledal. Stráže nechal po výslechu popravit a odebral se z Judska do Cesareje, kde zůstal.
20. Herodes se tehdy velmi hněval na Týrské a Sidonské. Proto se za ním svorně vypravili, a když si získali královského komořího Blasta, žádali o smír (jejich kraj byl totiž závislý na dodávkách z králova území).
21. Ve stanovený den se Herodes v královském rouše posadil na trůn a pronesl k nim řeč.
22. Lid začal volat: „Hlas boží, ne lidský!“
23. A vtom jej udeřil Hospodinův anděl, protože nevzdal slávu Bohu: vypustil duši rozežrán červy.
24. Boží slovo se pak šířilo a rozmáhalo se.